disney12

2009-06-04T06:43:00.000-07:00

They're good at this stuff. Really good. But now they propose to become
something else as well; a coherent city of information, its architecture
planned from the ground up. And they expect that whole highways of data
will flow into and through their city. Yet they also seem to expect that
this won't affect them. And that baffles us, and perhaps it baffles the
Singaporeans that it does.

Myself, I'm inclined to think that if they prove to be right, what will
really be proven will be something very sad; and not about Singapore, but
about our species. They will have proven it possible to flourish through
the active repression of free expression. They will have proven that
information does not necessarily want to be free.

But perhaps I'm overly pessimistic here. I often am; it goes with the
territory. (Though what could be more frightening, out here at the deep
end of the 20th century, than a genuinely optimistic science fiction
writer?) Perhaps Singapore's destiny will be to become nothing more than a
smug, neo-Swiss enclave of order and prosperity, amid a sea of
unthinkable...weirdness.

Dear God. What a fate.

Fully enough to send one lunging up from one's armchair in the atrium
lounge of the Meridien Singapore, calling for a taxi to the fractal-free
corridors of the Airtropolis.

But I wasn't finished, quite. There'd be another night to brood about the
Dutchman.

2008-11-26T09:57:00.000-08:00

Hard to say. And therein, perhaps, lies Singapore's real importance. The
overt goal of the national IT2000 initiative is a simple one: to sustain
indefinitely, for a population of 2.8 million, annual increases in
productivity of three to four percent.

IT, of course, is "information technology," and we can all be suitably
impressed with Singapore's evident willingness to view such technology
with the utmost seriousness. In terms of applied tech, they seem to have
an awfully practical handle on what this stuff can do. The National
Computer Board has designed an immigration system capable of checking
foreign passports in 30 seconds, resident passports in fifteen.
Singapore's streets are planted with sensor loops to register real-time
traffic; the traffic lights are computer controlled, and the system
adjusts itself constantly to optimize the situation, creating "green
waves" whenever possible. A different sort of green wave will appear if a
building's fire sensor calls for help; emergency vehicles are
automatically green-lighted through to the source of the alarm. The
physical operation of the city's port, constant and quite unthinkably
complex, is managed by another system. A "smart-card" system is planned to
manage billings for cars entering the Restricted Zone. (The Restricted
Zone is that part of central Singapore which costs you something to enter
with a private vehicle. Though I suspect that if, say, Portland were to
try this, the signs would announce the "Clean Air Zone," or something
similar.)

2008-10-09T01:06:00.000-07:00

But still. And after all. It's boring here. And somehow it's the same
ennui that lies in wait in any theme park, put particularly in those that
are somehow in too agressively spiffy a state of repair. Everything
painted so recently that it positively creaks with niceness, and even the
odd rare police car sliding past starts to look like something out of a
Chuck E. Cheese franchise... And you come to suspect that the reason you
see so few actual police is that people here all have, to quote William
Burroughs, "the policeman inside."

And what will it be like when these folks, as they so manifestly intend to
do, bring themselves online as the Intelligent Island, a single giant
data-node whose computational architecture is more than a match for their
Swiss-watch infrastructure? While there's no doubt that this is the
current national project, one can't help but wonder how they plan to
handle all that stuff without actually getting any on them? How will a
society founded on parental (well, paternal, mainly) guidance cope with
the wilds of X-rated cyberspace? Or would they simply find ways not to
have to? What if, while information elsewhere might be said to want to be
free, the average Singaporean might be said to want, mainly, not to rock
the boat? And to do very nicely, thank you, by not doing so?

Are the faceless functionaries who keep Shonen Knife and Cosmo
anti-feminism out of straying local hands going to allow access to the
geography-smashing highways and byways of whatever the Internet is
becoming? More important, will denial of such access, in the coming
century, be considered even a remotely viable possibility by even the
dumbest of policemen?

2008-10-07T00:49:00.000-07:00

Singapore is curiously, indeed gratifyingly devoid of certain aspects of
creativity. I say gratifyingly because I soon found myself taking a rather
desperate satisfaction in any evidence that such a very tightly-run ship
would lack innovative elan.

So, while I had to admit that the trains did indeed run on time, I was
forced to take on some embarrassingly easy targets. Contemporary municipal
sculpture is always fairly easy to make fun of, and this is abundantly
true in Singapore. There was a pronounced tendency toward very large
objects that resembled the sort of thing Mad magazine once drew to make us
giggle at abstract art: ponderous lumps of bronze with equally ponderous
holes through them. Though perhaps, like certain other apparently
pointless features of the cityscape, these really served some arcane but
highly specific geomantic function. Perhaps they were actually conduits
for feng shui, and were only superficially intended
to resemble Henry Moore as reconfigured by a team of Holiday Inn furniture
designers.

But a more telling lack of creativity may have been evident in one of the
city's two primal passions: shopping. Allowing for the usual variations in
price range, the city's countless malls all sell essentially the same
goods, with extraordinarily little attempt to vary their presentation.
While this is generally true of malls elsewhere, and in fact is one of the
reasons people everywhere flock to malls, a genuinely competitive retail
culture will assure that the shopper periodically encounters either
something new or something familiar in an unexpected context.

Singapore's other primal passion is eating, and it really is fairly
difficult to find any food in Singapore about which to complain. About the
closest you could come would be the observation that it's all very
traditional fare of one kind or another, but that hardly seems fair. If
there's one thing you can live without in Singapore, it's a Wolfgang Puck
pizza. The food in Singapore, particularly the endless variety of street
snacks in the hawker centers, is something to write home about. If you hit
the right three stalls in a row, you might decide these places are a
wonder of the modern world. And all of it quite safe to eat, thanks to the
thorough, not to say nitpickingly Singaporean auspices of the local
hygiene inspectors, and who could fault that? (Credit, please, where
credit is due.)

2008-08-11T04:48:00.000-07:00

Singapore, meanwhile, has dealt with its own sex industry in two ways: by
turning its traditional red-light district into a themed attraction in its
own right, and by moving its massage parlors into the Beverly Centers.
Bugis Street, once famous for its transvestite prostitutes - the sort of
place where one could have imagined meeting Noel Coward, ripped on opium,
cocaine, and the local tailoring, just off in his rickshaw for a night of
high buggery - had, when it proved difficult to suppress, a subway station
dropped on top of it. "Don't worry," the government said, "we'll put it
all back, just the way it was, as soon as we have the subway in." Needless
to say, the restored Bugis Street has all the sexual potential of
"Frontierland," and the transvestites are represented primarily by a
number of murals.

The heterosexual hand-job business has been treated rather differently,
and one can only assume that it was seen to possess some genuine degree of
importance in the national Confucian scheme of things. Most shopping
centers currently offer at least one "health center" - establishments one
could easily take for slick mini-spas, but which in fact exist exclusively
to relieve the paying customer of nagging erections. That one of these
might be located between a Reebok outlet and a Rolex dealer continues to
strike me as evidence of some deliberate social policy, though I can't
quite imagine what it might be. But there is remarkably little, in
contemporary Singapore, that is not the result of deliberate and no doubt
carefully deliberated social policy.

Take dating. Concerned that a series of earlier campaigns to reduce the
national birth rate had proven entirely too successful, Singapore has
instituted a system of "mandatory mixers." I didn't find this particularly
disturbing, under the circumstances, though I disliked the idea that
refusal to participate is said to result in a "call" to one's employer.
But there did seem to be a certain eugenic angle in effect, as mandatory
dating for fast-track yuppies seemed to be handled by one government
agency, while another dealt with the less educated. Though perhaps I
misunderstood this, as Singaporeans seemed generally quite loathe to
discuss these more intimate policies of government with a curious foreign
visitor who was more than twice as tall as the average human, and who
sweated slowly but continuously, like an aged cheese.

2008-08-07T06:46:00.000-07:00

Ordinarily, confronted with a strange city, I'm inclined to look for the
parts that have broken down and fallen apart, revealing the underlying
social mechanisms; how the place is really wired beneath the lay of the
land as presented by the Chamber of Commerce. This won't do in Singapore,
because nothing is falling apart. Everything that's fallen apart has
already been replaced with something new. (The word infrastructure takes
on a new and claustrophobic resonance here; somehow it's all
infrastructure.)

Failing to find any wrong side of the tracks, one can usually rely on a
study of the nightlife and the mechanisms of commercial sex to provide
some entree to the local subconscious. Singapore, as might be expected,
proved not at all big on the more intense forms of nightlife. Zouk,
arguably the city's hippest dance club (modelled, I was told, after the
rave scenes in Ibiza), is a pleasant enough place. It reminded me, on the
night I looked in, of a large Barcelona disco, though somehow minus the
party. Anyone seeking more raunchy action must cross the Causeway to
Johore, where Singaporean businessmen are said to sometimes go to indulge
in a little of the down and dirty. (But where else in the world today is
the adjoining sleazy bordertown Islamic?) One reads of clubs there having
their licenses pulled for stocking private cubicles with hapless
Filipinas, so I assumed that the Islamic Tijuana at the far end of the
Causeway was in one of those symbiotic pressure-valve relationships with
the island city-state, thereby serving a crucial psychic function that
would very likely never be officially admitted.

2008-08-01T12:57:00.000-07:00

Because Singapore is one happening place, biz-wise. I mean, the future
here is so bright.... What other country is preparing to clone itself,
calving like some high-tech socioeconomic iceberg? Yes, here it is, the
first modern city-state to fully take advantage of the concept of
franchise operations Mini-Singapores! Many!

In the coastal city of Longkou, Shandong province, China (just opposite
Korea), Singaporean entrepreneurs are preparing to kick off the first of
these, erecting improved port facilities and a power plant, as well as
hotels, residential buildings, and, yes, shopping centers. The project, to
occupy 1.3 square kilometers, reminds me of "Mr. Lee's Greater Hong Kong"
in Neal Stephenson's Snow Crash, a sovereign nation set up like so many
fried-noodle franchises along the feeder-routes of edge-city America. But
Mr. Lee's Greater Singapore means very serious business, and the Chinese
seem uniformly keen to get a franchise in their neighborhood, and pronto.

2008-07-30T02:45:00.000-07:00

"Gosh, dad, I'm really glad you took the time to explain the Feast of the
Hungry Ghosts to us in such minutely comprehensive detail."

"Look, son, here comes your mother with a nutritious low-cholesterol treat
of fat-free lup cheong and skimmed coconut milk "

And, in many ways, it really does seem like 1956 in Singapore; the war (or
economic struggle, in this case) has apparently been won, an expanded
middle class enjoys great prosperity, enormous public works have been
successfully undertaken, even more ambitious projects are under way, and a
deeply paternalistic government is prepared, at any cost, to hold at bay
the triple threat of communism, pornography, and drugs.

The only problem being, of course, that it isn't 1956 in the rest of
world. Though that, one comes to suspect, is something that Singapore
would prefer to view as our problem. (But I begin to wonder, late at night
and in the privacy of my hotel room - what might the future prove to be,
if this view should turn out to be right?)

2008-07-08T05:15:00.000-07:00

Although you don't need Mormons making sure your pop is squeaky-clean when
you have the Undesirable Propagation Unit (UPU), one of several bodies of
official censors. (I can't say with any certainty that the UPU,
specifically, censors Singapore's popular music, but I love the name.)
These various entities attempt to ensure that red rags on the order of
Cosmopolitan don't pollute the body politic. Bookstores in Singapore,
consequently, are sad affairs, large busy places selling almost nothing I
would ever want to buy - as though someone had managed to surgically
neuter a W.H. Smith's. Surveying the science fiction and fantasy sections
of these stores, I was vaguely pleased to see that none of my own works
seemed to be available. I don't know for a fact that the UPU had turned
them back at the border, but if they had, I'd certainly be in good company.

The local papers, including one curiously denatured tabloid, New Paper,
are essentially organs of the state, instruments of only the most
desirable propagation. This ceaseless boosterism, in the service of order,
health, prosperity, and the Singaporean way, quickly induces a species of
low-key Orwellian dread. (The feeling that Big Brother is coming at you
from behind a happy face does nothing to alleviate this.) It would be
possible, certainly, to live in Singapore and remain largely in touch with
what was happening elsewhere. Only certain tonalities would be muted, or
tuned out entirely, if possible. . . .

Singaporean television is big on explaining Singaporeans to themselves.
Model families, Chinese, Malay, or Indian, act out little playlets
explicating the customs of each culture. The familial world implied in
these shows is like Leave It To Beaver without The Beave, a sphere of
idealized paternalism that can only remind Americans my age of America's
most fulsome public sense of itself in the mid-1950s.

2008-06-23T02:38:00.001-07:00

There is less in the way of alternative, let alone dissident style in
Singapore than in any city I have ever visited. I did once see two young
Malayan men clad in basic, global, heavy metal black - jeans and T-shirts
and waist-length hair. One's T-shirt was embroidered with the Rastafarian
colors, causing me to think its owner must have balls the size of durian
fruit, or else be flat-out suicidal, or possibly both. But they were it,
really, for overt boho style. (I didn't see a single "bad" girl in
Singapore. And I missed her.) A thorough scan of available tapes and

CDs confirmed a pop diet of such profound middle-of-the-road blandness
that one could easily imagine the stock had been vetted by Mormon
missionaries.

"You wouldn't have any Shonen Knife, would you?"

"Sir, this is a music shop."

2008-06-19T03:04:00.000-07:00

Reddi Kilowatt's Singapore looks like an infinitely more liveable version
of convention-zone Atlanta, with every third building supplied with a
festive party-hat by the designer of Loew's Chinese Theater. Rococo
pagodas perch atop slippery-flanked megastructures concealing enough cubic
footage of atria to make up a couple of good-sized Lagrangian-5 colonies.
Along Orchard Road, the Fifth Avenue of Southeast Asia, chocka-block with
multi-level shopping centers, a burgeoning middle class shops ceaselessly.
Young, for the most part, and clad in computer-weathered cottons from the
local Gap clone, they're a handsome populace; they look good in their
shorts and Reeboks and Matsuda shades.

2008-06-15T01:38:00.001-07:00

Finance Data a State Secret

SINGAPORE: A government official, two private economists, and a newspaper
editor will be tried jointly on June 21 for revealing an official
Singaporean secret - its economic growth rate.

Business Times editor Patrick Daniel, Monetary Authority of Singapore
official Shanmugaratnam Tharman, and two economists for regional brokerage
Crosby Securities, Manu Bhaskaran, and Raymond Foo Jong Chen, pleaded not
guilty to violating Singapore's Official Secrets Act.

2008-06-10T01:00:00.001-07:00

When the Japanese came and took it all, with dismaying ease, the British
dream-time ended; the postwar years brought rapid decay, and equally rapid
aspirations for independence. In 1965, Mr. Lee Kuan Yew, a
Cambridge-educated lawyer, became the country's first prime minister.
Today's Singapore is far more precisely the result of Lee Kuan Yew's
vision than the Manchester of the East ever was of Sir Stamford Raffles's.
Lee Kuan Yew's People's Action Party has remained in power ever since; has
made, some would say, quite drastically certain that it would do so. The
emblem of the PAP is a cartoony lightning bolt striking within a circle;
Reddi Kilowatt as the mascot of what is, in effect, a single-party
capitalist technocracy.

2008-06-08T11:56:00.000-07:00

In 1811, when Temenggong, a local chief, arrived to resettle Singapura,
the Lion City, with a hundred Malays, the jungle had long since reclaimed
the ruins of a 14th-century city once warred over by Java, Siam, and the
Chinese. A mere eight years later came Sir Stamford Raffles, stepping
ashore amid a squirming tangle of kraits and river pirates, to declare the
place a splendid spot on which to create, from the ground up, a British
trading base. It was Raffles's singular vision to set out the various
colonial jewels in Her Majesty's crown as distinct ethnic quarters: here
Arab Street, here Tanjong Pagar (Chinese), here Serangoon Road (Indian).
And Raffles's theme park boomed for 110 years - a free port, a Boy's Own
fantasy out of Talbot Mundy, with every human spice of Asia set out on a
neatly segmented tray of sturdy British china: "the Manchester of the
East." A very hot ticket indeed.

2008-05-22T03:35:00.000-07:00

But Disneyland wasn't built atop an equally peculiar 19th-century theme
park - something constructed to meet both the romantic longings and purely
mercantile needs of the British Empire. Modern Singapore was - bits of the
Victorian construct, dressed in spanking-fresh paint, protrude at quaint
angles from the white-flanked glitter of the neo-Gernsbackian metropolis.
These few very deliberate fragments of historical texture serve as a
reminder of just how deliciously odd an entrepot Singapore once was - a
product of Empire kinkier even than Hong Kong.

The sensation of trying to connect psychically with the old Singapore is
rather painful, as though Disneyland's New Orleans Square had been erected
on the site of the actual French Quarter, obliterating it in the process
but leaving in its place a glassy simulacrum. The facades of the remaining
Victorian shop-houses recall Covent Garden on some impossibly bright
London day. I took several solitary, jet-lagged walks at dawn, when a
city's ghosts tend to be most visible, but there was very little to be
seen of previous realities: Joss stick smouldering in an old brass holder
on the white-painted column of a shop-house; a mirror positioned above the
door of a supplier of electrical goods, set to snare and deflect the evil
that travels in a straight line; a rusty trishaw, chained to a freshly
painted iron railing. The physical past, here, has almost entirely
vanished.

2008-05-19T07:38:00.000-07:00

"You come for golf?"

"No."

"Business?"

"Pleasure."

He sucked his teeth. He had his doubts about that one.

Singapore is a relentlessly G-rated experience, micromanaged by a state
that has the look and feel of a very large corporation. If IBM had ever
bothered to actually possess a physical country, that country might have
had a lot in common with Singapore. There's a certain white-shirted
constraint, an absolute humorlessness in the way Singapore Ltd. operates;
conformity here is the prime directive, and the fuzzier brands of
creativity are in extremely short supply.

There is no slack in Singapore. Imagine an Asian version of Zurich
operating as an offshore capsule at the foot of Malaysia; an affluent
microcosm whose citizens inhabit something that feels like, well,
Disneyland. Disneyland with the death penalty.

2008-05-15T10:35:00.000-07:00

"It's like an entire country run by Jeffrey Katzenberg," the producer had
said, "under the motto 'Be happy or I'll kill you.'" We were sitting in an
office a block from Rodeo Drive, on large black furniture leased with
Japanese venture capital.

Now that I'm actually here, the Disneyland metaphor is proving impossible
to shake. For that matter, Rodeo Drive comes frequently to mind, though
the local equivalent feels more like 30 or 40 Beverly Centers put end to
end.

Was it Laurie Anderson who said that VR would never look real until they
learned how to put some dirt in it? Singapore's airport, the Changi
Airtropolis, seemed to possess no more resolution than some early VPL
world. There was no dirt whatsoever; no muss, no furred fractal edge to
things. Outside, the organic, florid as ever in the tropics, had been
gardened into brilliant green, and all-too-perfect examples of itself.
Only the clouds were feathered with chaos - weird columnar structures
towering above the Strait of China.

The cab driver warned me about littering. He asked where I was from.

He asked if it was clean there. "Singapore very clean city." One of those
annoying Japanese-style mechanical bells cut in as he exceeded the speed
limit, just to remind us both that he was doing it. There seemed to be
golf courses on either side of the freeway. . . .

Zákaznická podpora

2008-05-02T04:00:00.001-07:00

Pokud vám kapitola řešení problémů v tomto manuálu nepomůže vyřešit váš problém, můžete kontaktovat naši zákaznickou podporu. Pro co nejrychlejší a nejefektivnější vyřízení vašeho požadavku nám prosím kromě přesného popisu závady zašlete také následující informace:

Název a verzi programu, se kterým máte potíže,
značku a typ vašeho počítače,
značku a typ vaší zvukové karty (a verzi jejích ovladačů),
značku a typ vaší grafické karty (a verzi jejích ovladačů),
velikost paměti RAM,
informace o ostatních zařízeních, která jsou připojena k vašemu PC (tiskárny, modemy, joysticky),
významnější změny provedené na vašem počítači v nedávné době.

Aktualizace ovladačů

2008-04-26T02:46:00.000-07:00

Instalace nových ovladačů pro grafickou a zvukovou kartu vám může přinést řadu výhod (např. zvýšení výkonu, novou funkci či odstranění různých problémů). Pokud jsou herní animace pomalé nebo často dochází k zamrznutí počítače, může vám pomoci právě instalace nových grafických ovladačů. Aktualizace ovladačů ke zvukové kartě zase může vést k čistšímu a kvalitnějšímu zvuku.

Výrobci hardwaru pro své produkty pravidelně vydávají nové ovladače, které často zvyšují jejich výkon nebo odstraňují různé problémy. Zjistíte-li, že váš počítač používá více než rok staré ovladače, měli byste co nejdříve nainstalovat nové.

Pokud jste grafickou a zvukovou kartu zakoupili společně s celým počítačem, pak vám jejich ovladače většinou poskytne právě výrobce počítače. Jestliže jste tyto komponenty zakoupili samostatně, ovladače hledejte na internetových stránkách jejich výrobce. Adresy těchto stránek naleznete v dokumentaci k vašemu PC nebo jednotlivým hardwarovým komponentům. Vězte prosím, že stahování nových ovladačů z internetu vás může stát telefonní či jiné komunikační poplatky.

2008-04-19T09:37:00.000-07:00

o vašem počítači a pak je přehledně zobrazí na obrazovce.

POZNÁMKA: Pokud se program DXDIAG ve vašem počítači nenachází, znamená to, že s největší pravděpodobností nemáte nainstalovánu nejnovější verzi rozhraní DirectX. V takovém případě vám doporučujeme ji stáhnout z internetové stránky firmy Microsoft na následující adrese:

http://www.microsoft.com/directx/homeuser/downloads/default.asp

Po spuštění programu DXDIAG uvidíte následující záložky: Systém, Soubory DirectX, Grafika, Zvuk, Hudba, Ovládání, Síť a Nápověda.

Záložka Systém obsahuje informace o vašem počítači a nainstalované verzi rozhraní DirectX. Dozvíte se zde například systémové datum, název počítače, verzi a jazyk operačního systému, typ procesoru, velikost fyzické a virtuální paměti a verzi DirectX.

Záložka Soubory DirectX obsahuje názvy a verze všech souborů rozhraní DirectX ve vašem počítači. Pokud je s některým z nich nějaký problém, DXDIAG vás na něj upozorní varovnou ikonou a hlášením.

Záložka Grafika obsahuje podrobné informace o vaší grafické kartě a jejím nastavení, a navíc vám umožňuje vypnout akceleraci DirectDraw, Direct3D a AGP textur. Kromě řady dalších informací se zde dovíte také název vaší grafické karty a velikost její paměti. Pokud program DXDIAG detekuje jakékoliv problémy s nastavením grafiky, informuje vás o tom varovným hlášením v poli označeném "poznámky".

Záložka Zvuk obsahuje podrobné informace o vaší zvukové kartě a jejím nastavení a ovladačích. Můžete zde také otestovat či upravit nastavení akcelerace DirectSound. Pokud program DXDIAG nalezne jakékoliv problémy s vaší zvukovou kartou či jejím nastavením, informuje vás o tom varovným hlášením v poli označeném "Poznámky".

Záložka Hudba obsahuje nastavení přehrávání MIDI souborů. Zde můžete otestovat součást rozhraní DirectX nazvanou DirectMusic. Pokud program DXDIAG nalezne jakékoliv problémy s MIDI nastavením, informuje vás o tom varovným hlášením v poli označeném "Poznámky".

Záložka Ovládání obsahuje seznam všech ovládacích zařízení (joysticky, gamepady, volanty apod.), jež jsou připojena k vašemu počítači, a jejich ovladačů.

Záložka Síť obsahuje seznam všech síťových ovladačů nainstalovaných na vašem počítači. Můžete zde také otestovat součást rozhraní DirectX nazvanou DirectPlay.

Všechny výše popsané informace můžete uložit do textového souboru tlačítkem "Uložit všechny informace".

POZNÁMKA: Pokud zjistíte, že ovladače pro vaši grafickou a zvukovou kartu nejsou certifikovány pro DirectX, kontaktujte jejich výrobce a zjistěte, zda vámi používané ovladače jsou skutečně nejnovější dostupné a zda jsou kompatibilní s DirectX. Nejsou-li pro váš hardware dostupné certifikované ovladače, hra bude obvykle fungovat správně i s necertifikovanými, které budou DirectX kompatibilní. S nekompatibilními ovladači však již hra správně fungovat nemusí.

Změna nastavení grafiky

2008-04-09T03:56:00.000-07:00

Změna nastavení grafiky

1. Klikněte pravým tlačítkem kamkoliv na pracovní plochu a zvolte možnost Vlastnosti.
2. Klikněte na záložku Nastavení.
3. Změňte nastavení barev na hodnotu "High Colour (16 Bit)" nebo vyšší.
4. Přesuňte posuvník u položky rozlišení na hodnotu "800 x 600 pixelů" nebo vyšší.
5. Klikněte na tlačítko "Potvrdit".
POZNÁMKA: Za určitých podmínek může být pro dokončení těchto úprav nutno restartovat váš počítač. Pokud to bude i váš případ, následujte pouze pokyny na obrazovce.
6. Pokud nebude nutno počítač restartovat nebo neprovedete žádné změny v nastavení, klikněte na tlačítko OK. Tím uzavřete panel nastavení grafiky.

Řešení problémů s DirectX

Tato hra používá rozhraní Microsoft's DirectX 8 nebo vyšší, které ve všech aspektech zvyšuje výkon všech aplikací.

Pro dosažení maximálního výkonu hry by vaše grafická i zvuková karta měly být DirectX 8 kompatibilní. Současně musíte mít nainstalovány i DirectX 8 certifikované ovladače. Pokud budete mít problémy s grafikou či zvukem, jejich příčinou budou možná právě staré či nekompatibilní ovladače pro příslušná zařízení.

Zda máte DirectX 8 certifikované ovladače, lze snadno ověřit programem DirectX Diag (DXDiag), který byl na váš počítač automaticky nainstalován při instalaci rozhraní DirectX. Tento program zobrazí (kromě mnoha dalších informací) číslo verze a další podrobnosti o ovladačích vaší zvukové a grafické karty.

Program DirectX Diag spustíte následujícím způsobem:
1. Klikněte na tlačítko Start a zvolte možnost Spustit...
2. Do políčka "Otevřít:" zadejte příkaz DXDIAG a klikněte na tlačítko OK nebo stiskněte klávesu Enter. Program bude nejprve chvíli zjišťovat informace.

2008-04-07T05:24:00.000-07:00

ZÁKLADY ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Pro snadné a rychlé vyřešení problémů při instalaci či hraní hry je zde několik základních zásad.

1. Zjistěte, zda ve vašem počítači nedošlo k nějaké změně.
Častou příčinou problémů mezi hardwarem a softwarem jsou změny v konfiguraci počítače. Pokud se setkáte s problémem poté, co jste provedli nějakou změnu ve vašem počítači (instalace nového hardware, nových ovladačů či jiného programu), pak je právě ta nejspíše jeho příčinou. Podívejte se do dokumentace k nainstalovanému hardwaru či softwaru a zjistěte, zda byly dodrženy správné instalační procedury a zda daný komponent nemá nějaké problémy s nekompatibilitou.

2. Izolujte příčinu problému.
I když k problému dojde během hraní hry, nemusí být tato nutně jeho příčinou. Tou může být například operační systém, konflikt hardwarových zařízení, program běžící na pozadí, stará verze ovladače apod. Je tedy vhodné zjistit, kdy přesně k problému dochází a zda k němu dochází i při spuštění jiných her či programů. Dále je důležité vědět, jaké aktivity systému se odehrávají ve chvíli, kdy dojde k chybě. Určení přesného momentu a okolností, za kterých problémy vzniknou, často značně usnadní jejich odstranění.

3. Zjistěte, zde je chybu možno reprodukovat.
Restartujte program a zjistěte, zda znovu dojde ke stejné chybě. Pak program odinstalujte a znovu nainstalujte a ověřte si, zda chyba i nadále přetrvala. Pokud ano, zkuste zjistit, zda k podobnému problému dojde i při spuštění jiných programů. V kladném případě může být jeho příčinou některý hardwarový komponent vašeho počítače. Přečtěte si tedy dokumentaci k vašemu PC nebo kontaktujte jeho výrobce. Zjistěte také, zda není k dispozici nový ovladač či aktualizace systému, která by daný problém řešila.

4. Ověřte si, že váš počítač splňuje alespoň minimální hardwarové požadavky pro spuštění programu.
Nesplňuje-li kterýkoliv z požadavků, hra nebude fungovat správně.

5. Zkontrolujte, zda jsou všechny kabely správně zapojeny do počítače. Také se ujistěte, že všechna zařízení jsou správně nakonfigurována a nastavena. Více informací naleznete v návodu k vašemu počítači nebo vám je podá jeho výrobce.

6. Před spuštěním hry ukončete všechny programy a aplikace.
Před spuštěním hry vždy ukončete všechny programy včetně spořičů obrazovky, antivirových programů či programů pro správu systému. Tím maximalizujete množství paměti, které bude hra moci využít. Rovněž je důležité ukončit všechny aplikace, které v nastavený čas provedou určitou akci (např. detekci virů, defragmentaci harddisku apod.). Pokud by se taková aplikace aktivovala právě během instalace či hraní hry, mohlo by to způsobit pád počítače nebo jiné technické problémy.

Problémy s grafikou

Aby hra Prasátko a jeho velký piknik od Disneye správně fungovala, musí být barevná hloubka grafiky nastavena alespoň na hodnotu High Colour (16-bit) a rozlišení obrazovky alespoň na 800 x 600. Změna rozlišení a barevné hloubky je popsána níže.

V kapitole "Řešení problémů" naleznete seznam grafických karet, které nejsou plně kompatibilní s touto hrou.

2008-04-02T05:37:00.000-07:00

2. Vaše CD-ROM funkci Autorun nepodporuje.
Ne všechny CD-ROM mechaniky podporují funkci Autorun. V případě, že mezi ně patří i ta vaše, můžete zkusit kontaktovat jejího výrobce a zjistit, zdali nevydal nové ovladače, které by tuto funkci aktivovaly.

O: Co mohu udělat pro zajištění maximálního výkonu při přehrávání zvukových souborů hry?

Ujistěte se že, systém Windows 95/98/Me správně spravuje virtuální paměť.
Pro zkontrolování nastavení virtuální paměti klikněte na tlačítka Start > Nastavení > Ovládací panely. V ovládacích panelech dvakrát klikněte na ikonu Systém a zvolte záložku Výkon. Pak stiskněte tlačítko virtuální paměť a v následujícím menu zkontrolujte její aktuální nastavení.

Zkontrolujte, zda jednotlivá zařízení počítače nejsou ve vzájemném konfliktu.
Tuto kontrolu provedete kliknutím na tlačítka Start > Nastavení > Ovládací panely. V ovládacích panelech dvakrát klikněte na ikonu Systém a zvolte záložku Správce zařízení. Tím zobrazíte seznam všech zařízení ve vašem počítači. Pokud se u kteréhokoliv z nich vyskytuje nějaký problém, objeví se u něj varovná ikona. Kliknutím na název zařízení pak zobrazíte podrobnější informace o daném problému. Nenaleznete-li zde žádné problémy, zkontrolujte ještě, zda váš počítač pracuje při optimálním výkonu. To provedete kliknutím na záložku Výkon. Pokud naleznete nějaká konfliktní zařízení nebo zjistíte, že váš počítač nepracuje při optimálním výkonu, přečtěte si dokumentaci k vašemu počítači nebo kontaktujte jeho výrobce.

Zajistěte, aby na vašem harddisku bylo dostatek volného místa.
Kromě místa potřebného pro samotnou instalaci musí být na vašem pevném disku volné místo i pro virtuální paměť systému Windows, dočasné soubory různých programů a jiné systémové aktivity. Smažte tedy programy, které již nepoužíváte, a málo používaná data zálohujte na jiný disk. Pro plynulý chod systému byste měli smazat i veškeré soubory, které zde zbyly po instalaci již smazaných programů a soubory, jež zůstaly na vašem harddisku po nesprávném vypnutí Windows.
Podrobnější informace hledejte v dokumentaci k vašemu počítači.

O: Co mohu udělat pro zajištění maximálního výkonu při zobrazení herní grafiky a přehrávání animací?

1. Ujistěte se, že máte nainstalovánu poslední verzi ovladačů pro vaši grafickou kartu.
* Výrobci grafických karet pravidelně vydávají nové ovladače pro své produkty, které často přinášejí zvýšení výkonu či řeší problémy s různými softwarovými produkty. Pokud jste tedy v poslední době neinstalovali nové ovladače pro vaši grafickou kartu, měli byste tak učinit nyní.

2. Zvyšte množství volné paměti
* Ukončete všechny programy (s výjimkou Explorer a Systray), které vidíte v seznamu spuštěných programů (zobrazíte jej stisknutím kláves CTRL+ALT+DEL). Deaktivujte také všechny systémové nástroje, které jsou automaticky spouštěny při startu Windows. Programy běžící na pozadí (antivirový software, spořiče obrazovky, šetřiče energie atd.) by se mohly aktivovat právě během instalace či hraní a způsobit pád operačního systému nebo zpomalení hry.

3. Snižte úroveň hardwarové akcelerace
* Máte-li problémy s grafikou, můžete zkusit snížit úroveň její hardwarové akcelerace. To se provádí pod záložkou Výkon v menu Systém. Po provedení změny restartujte počítač a zjistěte, zda problém setrval či nikoliv. Nedojde-li k odstranění problému, nastavte hardwarovou akceleraci na další možnou hodnotu a celý postup zopakujte. Nebude-li možno problém tímto způsobem odstranit, nastavte hardwarovou akceleraci na původní hodnotu a kontaktujte výrobce vašeho PC.

4. Aktivujte akceleraci AGP textur
* Spusťte diagnostický panel DirectX a zkontrolujte, zda je zapnuta akcelerace AGP textur. Podrobnější informace naleznete v elektronické dokumentaci k rozhraní DirectX.

Podrobnější informace o systémových nastaveních vašeho počítači hledejte v jeho dokumentaci.

O: Co mohu udělat pro zajištění maximálního výkonu při přehrávání herního CD mou CD-ROM mechanikou?

Ukončete všechny programy a aplikace.
* Kromě běžných programů ukončete také všechny spořiče obrazovky, programy pro správu systému a antivirové programy, neboť právě ty by mohly mít drastický dopad na výkon a chování počítače během hraní hry.

Ujistěte se, že všechny reproduktory či sluchátka jsou správně připojeny k počítači a zkontrolujte nastavení úrovně hlasitosti.
* Ověřte si, že v ostatních programech je slyšet zvuk.
* Zkontrolujte, zda jsou zapnuty reproduktory.
* Zkontrolujte, zda jsou kabely od reproduktorů zapojeny do počítače.
* Zkontrolujte, zda jsou zvukové kabely zapojeny do správného portu na zvukové kartě.
* Aktualizujte ovladače k vaší zvukové kartě.

Ujistěte se, že máte nainstalovánu poslední verzi ovladačů pro vaši zvukovou kartu.
* Výrobci zvukových karet pravidelně vydávají nové ovladače pro své produkty, které často přinášejí zvýšení výkonu či řeší problémy s různými softwarovými produkty. Pokud jste tedy v poslední době neinstalovali nové ovladače pro vaši zvukovou kartu, měli byste tak učinit nyní.

Ujistěte se, že je vaše zvuková karta správně nakonfigurována.
* Problémy se zvukem jsou často způsobeny konfliktem nastavení DMA nebo IRQ. Některé starší grafické karty používají k nastavení těchto parametrů speciální konfigurační program nebo přepínače na samotné kartě. Pakliže váš počítač nepřehrává zvukové soubory správně, přečtěte si dokumentaci k vaší zvukové kartě nebo kontaktujte jejího výrobce.

Podrobnější informace o systémových nastaveních na vašem počítači hledejte v jeho dokumentaci.

Q. Co mohu udělat pro zajištění maximálního výkonu hry?

1. Ujistěte se, že herní CD není špinavé či poškrábané.
* CD se mohou při běžném používání zašpinit prachem nebo otisky prstů, čímž se stanou pro váš počítač hůře čitelná. I slabé znečištění může způsobit zpomalení načítání hry nebo dokonce její pád. Pokud vám dříve hraní hry nečinilo potíže a nyní se často setkáváte s různými problémy, pak může být příčinou právě špinavé CD. Zkuste je tedy očistit měkkým suchým hadříkem a pak znovu spusťte hru.

2. Ujistěte se, že máte nainstalovánu poslední verzi ovladačů pro vaši CD-ROM mechaniku.
* Výrobci CD-ROM mechanik pravidelně vydávají nové ovladače pro své produkty, které často přinášejí zvýšení výkonu či řeší problémy s různými softwarovými produkty. Pokud jste tedy v poslední době neinstalovali nové ovladače pro vaši CD-ROM mechaniku, měli byste tak učinit nyní.

3. Zkontrolujte, zda se vaše CD-ROM mechanika nachází v seznamu komponentů ve "Správci zařízení".
* Pokud se vaše CD-ROM mechanika v tomto seznamu nenachází, pravděpodobně používá ovladače pro DOS namísto ovladačů speciálně navržených pro Windows 95/98/Me/XP. Kontaktujte jejího výrobce a zjistěte, zdali již nejsou dostupné ovladače nové. Vězte, že komunikace s výrobcem může být placenou službou.

4. Změňte velikost cache nebo optimalizaci rychlosti v nastavení vaší CD-ROM mechaniky.
* Pokud bude při hraní hry pod Windows 95/98/Me často docházet k zatuhnutí hry nebo jiným problémům s výkonem, můžete zkusit upravit nastavení velikosti cache nebo optimalizaci rychlosti vaší CD-ROM mechaniky. Obě tato nastavení se provádí v menu Ovládací panely > Systém > Výkon > Souborový systém > CD-ROM. Měňte zde vždy pouze jednu z voleb tak, aby bylo možno izolovat příčinu problému. Po provedení změny restartujte počítač a ověřte, zda problém zmizel. Pakliže se tak nestane, změňte další volbu a takto pokračujte až do odstranění závady. Pokud se vám nepodaří problém vyřešit, nastavte vše na původní hodnotu a kontaktujte výrobce vašeho PC.

Podrobnější informace o systémových nastaveních na vašem počítači hledejte v jeho dokumentaci.

2008-03-27T05:18:00.000-07:00

Podává se polévka

Až získáte všechny přísady a předáte je Králíčkovi, na jeho večírek dorazí všichni hosté a Králíček požádá Prasátko, aby přísady zamíchalo do polévky samo. Pak budete moci postupně přidávat všechny přísady do polévky. Jednotlivým hostům pak polévku nabídnete lžičkou. Můžete tedy například zjistit, co se stane, když do polévky dáte příliš mnoho pepře či medu atd.

Všichni přátelé Prasátka mu také velmi poděkují, neboť bez něj by tato polévka vůbec nevznikla.

Informace technické podpory

Řešení problémů

ČASTO KLADENÉ DOTAZY

O: Proč v systému Windows 95/98/Me nefunguje funkce Autorun?

1. Ujistěte se, že je tato funkce ve Windows zapnuta. Pro zjištění použijte následující postup:

Na pracovní ploše klikněte pravým tlačítkem myši na ikonu Tento počítač a zvolte volbu Vlastnosti. Tím se dostanete na obrazovku informací o systému. V horní části okna pak klikněte na záložku Správce zařízení.
Najděte sekci označenou "CD-ROM" a klikněte na malé "+" nalevo od jejího názvu. Tím zobrazíte seznam všech CD-ROM mechanik ve vašem počítači. Klikněte dvakrát na tu, do které vkládáte herní CD, a na následující obrazovce klikněte na záložku Nastavení. Ujistěte se, že je zaškrtnuto políčko u volby Autorun.
Pak klikněte na tlačítko Start a zvolte možnost Vypnout. V následném menu vyberte volbu Restartovat a stiskněte tlačítko Ano.

2008-03-25T05:44:00.000-07:00

Domek Sovy

Klíč od domku - tuto hádanku je nutno vyřešit pouze jednou.
* Když Prasátko dorazí k domku Sovy, zjistí, že se Sova nemůže dostat dovnitř, neboť ztratila klíč.
* Sova ví, že si klíč schovala někde u domku, ale neví kde. Potřebuje proto Prasátkovu pomoc. Musíte tedy prohledat okolí domu a nalézt Sovin klíč. Tím získáte přístup do jejího domku, kde se mimo jiné nachází i pepř do Králíčkovy polévky.
* Klíč může být ukryt na několika různých místech. Úkryt bude při každém hraní hry jiný.

Koření (minihra)
* Tuto hádanku je pro dohrání hry nutno vyřešit pouze jednou. Později je možno ji neomezeně opakovat.
* Až se dostanete do domku Sovy, klikněte na poličku s kořením. Sova vám řekne, že pepř, který slíbila Králíčkovi, nemůže najít, protože má ve svých kořeních velký nepořádek. Musíte tedy seřadit koření do poličky podle abecedy.
* Každé koření se nachází v jedné lahvičce. Na etiketě lahviček je vždy uvedeno první písmeno názvu koření. Kliknutím na lahvičku ji uchopíte a následně ji budete moci umístit do jednoho z pěti míst na poličce. Umístíte-li všechna koření do poličky ve správném pořadí, Sova vám pogratuluje a předá Prasátku pepř pro Králíčka. Nebudou-li koření umístěna správně, Prasátko vám to řekne a budete je muset zkusit seřadit znovu.
* Vždy, když kliknete na některé koření, řekne vám o něm Sova zajímavou informaci.
* Tento rébus je možno neomezeně opakovat. Sova má více než dvě desítky koření a bude je chtít seřadit podle abecedy, barvy víčka či výšky lahvičky. Všechny tři druhy řazení mohou být také v obráceném pořadí.
* Jakmile získáte pepř, zaneste jej Králíčkovi.

Sbírání žaludů

Králíček potřebuje do své OPRAVDU velké polévky i 10 žaludů. Prasátko žaludy miluje, a tak mu jistě nebude dělat problémy je vyhledat. Žaludy je možno nalézt prakticky po celém lese. Jakmile nějaký objevíte, kliknutím jej přeneste do svého inventáře. Až jich nasbíráte alespoň 10, zaneste je Králíčkovi.

Prasátkovo album

Prasátkovo album zaznamenává všechny důležité události, které Prasátko prožije, a nachází se v něm i seznam všech ingrediencí do Králíčkovy polévky.

Vždy, když Prasátko získá některou přísadu do OPRAVDU velké polévky, můžete si jeho úspěch ověřit v albu. Daná přísada se totiž okamžitě vybarví. Dosud nenalezené přísady budou pouze černobílé.

POZNÁMKA: Vybarvení přísady značí pouze její nalezení. Pro splnění hlavního herního úkolu ji však ještě budete muset zanést Králíčkovi.

Ostatní obrázky v Prasátkově albu si můžete pro zábavu vybarvit u osla Ijáčka. Kliknutím na album během vybarvování jeho obrázků získáte možnost použít všechny kreslící nástroje i v Prasátkově albu. Podrobnější informace naleznete výše - u bodu nazvaného "Osel Ijáček".